LA VIA ULTIMA DEGLI ALPININI EXPEDITION

finální zúčtování

Hrdinové: Honza Rapsa, 19 let, študent medicíny na UK, horský vůdce a svůdce a italský průvodce a sebezničitel

Honza Vlášek, 20 let, študent práv na UK, silniční vůdce a svůdce, sebezničitel a nenapravitelný recidivista

Exˇpediční data veledůležitá:

Štart:11.7.2002, 14:30, Hlavní nádraží

Oficiální štart: 12.7.2002, 10:00, obec Hrachoviště, cca.10km od Třeboně

Překročení Rakouských hranic: 12.7.2002, 12:30, Nové Hrady

Překročení Dunaje: 13.7.2002, 17:00, Mauthausen

Dobytí pasu Hochtor na Grossglockner Hochalpenstrasse, 2570m.n.m:16.7.2002, 18:00 v čase, kdy jsme se po devíti hodinách jízdy, nebo spíše tlačení, ocitli zcela na dně svých fyzických potenciálů…

Dosažení speed limitu výpravy: 16.7.2002, 19:00, ve stoje bez jakéhokoliv pokusu o aerodynamický posez 67km/h, bez báglů se tam dá jet aspoň 90…

Dobytí Italských hranic: 17.7.2002, 19:30, Innichen

Dobytí campu Olympia v Cortině d Ampezzo: 18.7.2002, 0:02, na kost promrzlí, ale šťastní

Zdolání první jištěné cesty v našem životě: 19.7.2002, 11:30, Punta di Fiemme

Znovudosažení dna fyzických potenciálů: 21.7.2002, 18:00, po 12-ti hodinové tůře a zdolání dvou třítisícových vrcholů

Pád Honzy Vláška a návštěva nemocníce: 23.7.2002, 11:00, za Vittorio Venneto

Dosažení vstupní cedule do Benátek, splnění cíle a našeho snu:

24.7.2002, 10:55

Návrat do Prahy: 28.7.2002, 12:00

Celková ujetá vzdálenost: cca. 600km

Nejdelší etapa: 89,09km: Lago di Croce - Venezia Mestre, 23.7.2002

Speed limit:67km/h, Hochtor-Heiligenblut

Nejvyšší průměrná rychlost: 17,37km/h, Cortina- Lago di Croce, 22.7.2002

Nejnižší průměrná rychlost:9,91km/h, Zell am Zee-Hochtor-Heiligenblut, 22.7.2002

Stroje: K5, 16-ti palcová klasika od Petra Vavruši, 2,5 roky staré, celková váha jezdce cca 120kg, bez problému a jediného defektu

Špecielní poděkování: Mně a Jendovi za to, že jsme to dokázali, maminkám, tatínkum, sestrám a zbytkům rodin, jakožto i všem esemeskařům nás podporujících, Miroslavu Methor Paulíčkovi za web online info, Petru Vavrušovi za koloběžky, Rakouským sedlákům a obyvatelům, kteří nás zdarma zásobovali vodou a jídlem, italským policistům za zejména slovní podporu, italským stávkujícím zemědělcům za vyčištění cesty před Trevisem, doktorům za ošetření zničeného lokte, Deviantovi a Dolomitenmanovi zato, že nás nakonec nechali projet, Neptunovi za absenci biče v Bibione, Honzovi za to, že mě našel na pláži a všem, na který jsem zapomněl…

Viva la vita

Ježíš sejmul trnovou korunu