JDU S DĚRAVOU PATOU 2004

1. a také asi poslední ročník pohybu po absolutní horizontále. Na sklonku listopadu se nakonec jen LeaDr., Ultimo a Tlapík sešli na atletické baště v Edenu, aby ušli 100km. Nakonec i s Bc.Methorem na prvních několika km a optimistickou prognozou Tlapíka mluvící jen o 18-ti hodinách cesty se borci vydali za absolutního deště do zteče s dálavou. Naštěstí jsme Tlapíka přehlasovali a přestávky jsme dělali jak bylo naplánováno, tj. každou hodinu 10minut a každé 4 hodiny 30 minut pauzy. Vzhledem k tomu, že už po cca osmi hodinách jsme všichni měli totální svalovici, volba byla správná.
Zatímco se však svalovice leaDr.a a Ultima změnila v tupou bolest, Tlapík po dlouhé pauze v cca 22:30 se ocitla nad pádem do propasti. Po ujitých 40km byl nucen neschope dalšího horizontálního pohybu abdikovat a se zpěvem "Jdu s děravou patou" a slzami v očích opustil své bratry v boji. Oba zbývající byli těsně po půlnoci v laufu a dále pravidělně ukrajovali deset kol každých 50 minut.< Nebylo tomu takl však dlouho. Kritická dlouhá série nastupivší po 4.hodině ranní se stala osudnou. Přestože se svítání blížilo skoky shellmy, nám začínalo být jasné, že jsme si jako již mnohokráty vytyčili sousto nadměrné.Těsně před dlouhou pauzou naplánovanou na 7:00 se nám podařilo docíliti mety 70km a zde se náš horizontální pohyb zastavil. Příčinou byla ukrutná svalovice, vysílení a všeobecná demotivace po 17hodinách monotónního pohybu v horizontále našich jsoucen.
Přestože jsme si slibovali, že už nikdy nebudeme opakovat tuto hrůznost, s odstupem času vidím, že ultimátní naše vůle jest věčná a každyý neúspěch nás znovu vrhne do boje a na nohy postaví, a tak v současné době nechávám horizontálnímu průběhu našich životů dveře otevřena...

S díky, se slzami v očích a poctou ježíšovi.
leaDr.
Zápisky z Ultimova deníku
13:30-start,strašně chčije
14:30-zatím dobrý, vyzkoušel sem co všechno mě může bolet, šlo se pěkně,byl adrenalin z nového,ušli jsme 6km
15:30-no nebude to zadarmo trochu bolí boky asi to teprv začne máme už něco kolem 10800m
16:30-dobrý ale zase o kus větší únava bolí boky měnim abuv a kalhoty
17:30_bok bolí dost ale prvních 30min se šlo dobře, začíná taky bolet levý koleno, uvidíme zda prospěje dlouhá pauza, máme za sebou 20km a je tma v 17:43
19:00-cítím že už to bude zlo,píchlo mě do kyčle,tempo už je taky nižší
20:04-přišel drobek to mě nakoplo ale únava je už neodřeknutelná
21:11nasekaný jsme všichni,zpomalili jsme,přešla mě bolest v boku, ale cejtím velkou únavu v nohou,ale ještě něco vydržím
22:07-kupodivu se cítím celkem dobře bolest v boku přestala bude třeba změnit oblečení za suchý
23:34-jde se mi dobře trochu zlobí pravej kotníkale jinak fajn,trošku se ozvali chodidla,teď přijde 50km
00:31-tak to přišlo totálně ze zadu necejtím nohy za dvě kola 50 nevim jestli to teď rozhejbu začíná mi fakt krize
1:33-konstantní únava, k desátému kolu vždy začnou pekelně tahat lýtka hlavně pravé a teď to bylo psychicky lepší než předchozí úsek
2:35-je tu totální únava tupá bolest všeho,bude to ještě kotel, nevim jestli dojdu další velkou sérku
4:07-šlo to ale únava je veliká začínaj dost pálit chodidla
6:17-prožívám neskutečný krize ,dojdu 70km a uvidim

2.ULTIMA SOUSTŘEDĚNÍ jako 1.Open ČSK

Tlapík aktivně za Ultimu na Valné hromadě ČSK nasliboval hory doly, a tak musel také jednat a také tak jednal čestně a ultimátně jak je u našich chlapců a děvčat zvykem Výsledkem bylo 1.Ultima Open soustředění ČSK konané na podzim 2004 v Horažďovicích. Protože jsem o něm již pojednal na svazovym websajtu, tu je odkaz s článečkom a fotečkama .... (tak tady je jako ten článek)

PRAHA - VÍDEŇ pod 24hodin

Ultima leaDr. a pseudo Ultima člen Kája Cvalín se vydali na sklonku června na strastiplnou pouť do Vídně, kterou chtěli původně zvládnout pod magických 24 hodin. Bohužel se však leaDr.ovi postavily do cesty státnice právnické, a tak mohli oba borci vyrazit až poté, co byl leaDr. nemilosrdně vyhozen panem profesorem Paulíčkem z místnosti zkoušející.
Ve 14:00 tak oba borci vyrazili po cyklostezce Praha - Vídeň směr Tábor a Jindřichův Hradec. Krásnými panoramaty přes Sázavu a Prčice urazili oba borci prvních 100km do Tábora za 4 hodiny a v 18:00 byli schopni nakoupit proviant na další strastiplné putování na táborském náměstí. Směr Jindřichův Hradec byl nabrán v zápětí, ale honička s časem nabyla aktuálnosti, neb se pomalu začínalo stmívat. Lehce po osmé se setměním jsme dosáhli Jindřichova Hradce a nakonec i vytouženého piva a klobásy ve spojení se sledováním čtvrtfinále ME jsme se dočkali. Beckham nedal penaltu. Slečna za výčepem nám bohužel nebyl schopna poradit, kde najít vhodnou louku na spaní, takže jsme v 22:30 vyrazili směr Nová Bystřice, abychom zalehli na bezva placu u rybníka pod širák. Ráno se okolo 7. budíme do chladného deštěm hrozícího dne. Jedeme dál po vlhlé silnici směr Nová Bystřice, kam dospíváme stále ještě za ranního kuropění. Pěkné slečny nám nalévají čerstvého mléka a koblížků v cukrošce na náměstí, ve stejné, kde jsme svačili sezonu předchozí při cestě na Balaton. Dál pokračujeme ve stopách Back to the Rootssměr Albeř, Landštejn a Slavonice. Zde přesvědčujeme několikero domorodců o vhodnosti koloběhu pro jejich zdraví. Kája dofukuje kolo, fotíme se a pokračujeme stále ve stopách expedice 2003 k Dyji. Tentokráte však ne na Bítova ale na Vranov. LeaDr.a trápí potíže s vazivem podkoleníma šlachou achilovou, ale na Vranově jsme okolo poledního a sytíme se známou žlutou limčou a smažáčkem. Dál směr Znojmo je to trošku trápení a to nemluvě o cestě ze Znojma na lajnu , trochu nám poprchává, leaDr. zapomíná mapu v kiosku a peníze vyměněné nemáme. Nakonec jsme ale na lajně v 17:30, do Vídně daleko, ale počasí se časí. Sil už není mnoho, ale Rakouskem se ženeme rychlostí větru, nejdrříve k tajemné kouli na kopci a pak už jen k Dunaji a směr Vídeň. Po strastiplné občasném bloudění dosahujeme Vídně akorát se setměním ve 21:30.
Celou trasu tak urážíme za 30,5h i se spánkem bez spánku by tp bylo asi 22 hodin, takže mise v podstatě splněna.
Výkon je to veliký, ale ještě není vyhráno, jedeme do centra, kde je Dunajský festival, pekelná kalba do které se svou výbavou jaksi nehodíme. Takže nakonec zaléháme u velikýho vysílače v parku a spíme jak špalci. Ráno snídáme pod štefansdomem, či jak se to jmenuje, projíždíje památky, které všechny vypadají stejně a pak jdeme na vlaka svištíme do Brna, kde nás ještě dnes čeká MČR v dlouhym závodě na Masarykově okruhu.. ZDá se, že akce 4 hlavní města pod 4 dny by v sezoně 2005 nemusela být pouze výmyslem, ale splněnou skutečností.

SLÁVA VÍTĚZŮM, SLÁVA ULTIMĚ, HOWGH


všechny fotky

1.ULTIMA SOUSTŘEDĚNÍ - Horažďovice

O Velikonocích roku 2004 se náš velko team vydává na Tlapíkovu Haciendu do Horažďovic. Ve složení leaDr., Anča, Tlapík, Janinka a Kája Cvalín se zde sjíždíme, abychom se poctivě na novou sezonu připravili. A opravdu, nejen alkohol protéká našimi těly, ale v průměru ujedeme každý přes 70km za den. Stálicí pro soustředka příští se nejspíše stane výlet na Javorník, kde leaDr. dostává největší hlaďák v životě, aby ho v zápětí zahnal teplými malinami a také oběd u Kájovi maminky s prohlídkou betléma zahrnutou. Supr je také místní bazén se saunou, hospody a obchody, takže zakrátko budeme opět zpět.

všechny fotky

Zahájení sezony 2004, Praha - Beroun

Sezona 2004 se objevila a my ji museli opět zahájit naším tredičním výletem zPraglu přes Karlštejn do Berouna. LeaDr., Lišák, Tlapík, Cvalda, Anča a poprvé na kolobku se postavyvší Jana byli účastníky tohoto klání. Jak tradicí jest Jana splatila svoji nováčkovskou daň ve sjezdu ke Karlštejnu, kde se brutálně rozsekala...aspoň sme se měliá komu smát. Jinak chlapci mezi sebou závodili nebývale, což učinilo z onoho výletu jeden z výletů nejpovedenějších.

všechny fotky

AKCE 2004

Zahájení sezony

1.Ultima soustředění

Praha - Vídeň pod 24h

1.Open soustředění ČSK

Jdu s děravou patou - 100km absolutely horizontal